1. Přehled a popis:
Radiografie se provádí vysíláním ionizujícího elektromagnetického záření přes kostěné struktury a měkké tkáně, přičemž vzniká obraz založený na absorpci fotonů rentgenového záření. Jedná se o nejčastěji používané diagnostické zobrazovací vyšetření. Radiografie se vztahuje k více modalitám: mamografie a DEXA jsou příklady nízkoenergetické projekční radiografie, fluoroskopie a angiografie jsou speciální aplikace používané pro zobrazování v reálném čase a CT využívá počítačovou rekonstrukci k vytvoření obrazu průřezu. Tento článek se zaměří na prostou radiografii, známou hovorově jako rentgenové zobrazování.
Prostá radiografie využívá heterogenní svazek rentgenového záření promítaný směrem k detektoru, který vytváří obraz na základě hustoty a složení zasahujících objektů. Rentgenové fotony jsou hlavním zdrojem ionizujícího elektromagnetického záření používaného v lékařské radiografii a vznikají bombardováním anody vysokoenergetickými elektrony emitovanými z horké katody. Detekční metody zahrnují radiosenzitivní zesilovací obrazovky, zesilovače obrazu a digitální detektory, které rekonstruují obraz.1
Hustota tkáně se odráží ve schopnosti absorbovat rentgenové záření, následující jsou uvedeny v pořadí podle rostoucí radioaktivity:
Přestože existuje jen málo kontraindikací, rentgenové záření produkuje ionizující záření, protože ukládá dostatek energie k vyražení elektronu z atomu, což může změnit tkáň na molekulární úrovni. Ionizující záření je karcinogenní a kumulativní expozice může zvyšovat riziko vzniku rakoviny, a proto by se mělo používat uvážlivě u malých dětí a těhotných žen. Mezi rizikové faktory poškození tkání patří dávka záření, mladší věk, ženské pohlaví a zobrazování radiosenzitivních oblastí.1
Záření ve vysokých dávkách může být pro tkáně škodlivé a obvykle se měří v mili-sievertech (mSv). Rentgenové vyšetření páteře odpovídá 1,5 mSv, tedy 6 měsícům přírodního radiačního pozadí, zatímco rentgenové vyšetření končetin představuje 0,001 mSv, tedy 3 hodiny. Pro srovnání, lidé žijící v Coloradu obdrží ročně navíc 1,5 mSv oproti úrovni moře a let z pobřeží na pobřeží vystaví cestující zhruba 0,03 mSv. Bylo by zapotřebí zhruba 38 rentgenových snímků hrudníku, aby se vyrovnalo množství běžného radiačního pozadí, které člověk obdrží v průběhu roku.2
Význam pro klinickou praxi:
Specifické rysy klinického použití:
Rentgenové zobrazování je relativně levná, široce dostupná a velmi využívaná modalita pro hodnocení různých patologických stavů. Fyziatrovi může pomoci při diagnostice a hodnocení mnoha stavů. U osob bez zdravotního pojištění je třeba zvážit náklady.
Mezi běžné aplikace patří např:
- Diagnostika zlomenin nebo vykloubení kloubů
- Demonstrace správného nastavení a stabilizace kostních fragmentů po léčbě zlomenin
- Navedení k ortopedickým operacím, jako je oprava páteře, fúze páteře, náhrada kloubu a redukce zlomenin
- Vyhodnocení úrazu, včetně poranění skeletu nebo následků, jako je pneumotorax nebo disekce aorty
- Zhodnocení osteomyelitidy
- Diagnostika a vývoj pneumonie, atelektázy, pleurálního výpotku, astmatu, CHOPN, chronické bronchitidy, bronchiolitidy a jiné plicní patologie.
- Vyhodnocení klinické kardiomegalie nebo srdečního selhání
- Vyhodnocení artritidy, abnormálního růstu kostí a kostních změn pozorovaných při metabolických stavech
- Vyhodnocení podezření na obstrukci nebo perforaci střev
- Diagnostika a vyhodnocení skoliózy
- Detekce rakoviny kostí
- Vyhodnocení neúrazového poranění, plagiocefalie nebo kraniosynostózy u dětí
- Vyhodnocení růstových plotének a kosterní zralosti
- Lokalizace cizích těles v měkkých tkáních
- Diagnostika retrofaryngeálního abscesu
Specifická diagnostická kritéria, která odůvodňují použití radiografie:
Rentgenografie se nejlépe využívá v kontextu klinické anamnézy a fyzikálního vyšetření konkrétního pacienta ve vztahu k hlavním stížnostem.
Historie
- Vznik
- Lokalita
- Trvání
- Frekvence
- Kvalita, charakter, přitěžující/odlehčující faktory
- Neurologické problémy
- Související příznaky
- Radiografické vyšetření
Fyzikální vyšetření
Radiografické vyšetření je nejefektivnější, pokud se provádí ve spojení se standardním fyzikálním vyšetřením postižené oblasti, které se skládá ze:
- Inspekce
- Palpace
- Rozsah pohybu
- Auskultace (je-li indikována)
- Neurologické vyšetření
- Speciální testy
Specifické komplikace
Kontraindikací prosté radiografie je málo, je však třeba dbát opatrnosti u malých dětí a těhotných žen a poskytovatelé musí zvážit rizika a přínosy zobrazovacích metod. V případě častého zobrazování je třeba sledovat kumulativní dávku záření.
Funkční posouzení
Před objednáním vyšetření je vždy třeba zvážit schopnost pacienta vyšetření tolerovat.
Předpověď výsledku
Radiografie může zlepšit výsledek léčby pacienta tím, že nabízí přesnou diagnostickou a léčebnou lokalizaci, často bez výrazného zpoždění nebo vysokých nákladů, které se vyskytují u jiných zobrazovacích metod.
Vliv prostředí
Jednou z výhod prosté radiografie je, že ji lze provádět v lůžkovém nebo ambulantním prostředí, s přenosnou aplikací pro pacienty, kteří nemohou podstoupit vyšetření vestoje.
Převedení do praxe: „perličky“ z praxe/zlepšení výkonu v praxi (PIP)/změny v chování a dovednostech v klinické praxi
Přestože je rentgenografie snadno dostupná, měla by být používána uvážlivě, jako rozšíření důkladné anamnézy a fyzikálního vyšetření s odpovídající pravděpodobností před vyšetřením.
Koncepce a praxe na špičkové úrovni / nové a jedinečné koncepce a praxe
Koncepce a praxe na špičkové úrovni
Radiografie je dobře zavedená modalita a většina inovací v radiologii se týká MRI, CT, PET, fluoroskopie a ultrazvuku. V poslední době však praktičtí lékaři místo mamografie používají tomosyntézu prsu, při níž se pořizuje 10 rentgenových snímků s 1/10 dávky záření na sekvenci a snímky se pořizují pod různými úhly, takže diagnostik může „procházet“ tkání. Předpokládá se, že se tím zvyšuje citlivost pro detekci útvarů.3
Kromě toho se tomosyntéza používá při detekci kostních erozí u pacientů s prokázanou revmatoidní artritidou. Jedna studie zjistila, že tomosyntéza má vyšší citlivost při detekci kostních erozí, která se ve srovnání s prostou radiografií zvýšila o 14 % při téměř stejné radiační zátěži.4 Tomosyntéza může mít i další využití při detekci jemných kostních abnormalit, i když k bližšímu vymezení konkrétních aplikací je zapotřebí dalšího zkoumání.
Prázdniny ve znalostech/základně důkazů
Rentgenové snímky jsou omezené při hodnocení měkkých tkání a citlivost je snížena v případech chronické osteomyelitidy a plicních mas. K potvrzení diagnózy je často zapotřebí CT, MR nebo vyšetření nukleární medicíny. Obecně je prostá radiografie mimořádně dobře zavedenou metodou a je nejčastěji používanou diagnostickou zobrazovací metodou v lékařské praxi.
Bibliografie
National Research Council. Health Risks From Exposure to Low Levels of Ionizing Radiation (Zdravotní rizika z vystavení nízkým úrovním ionizujícího záření). The National Academies Press. https://www.nap.edu/read/11340/chapter/1
Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu. http://www.icrp.org/publication.asp?id=ICRP%20Publication%20103
Simoni PA, Gerard LA, Kaiser MJ et al. Využití tomosyntézy pro detekci kostních erozí nohy u pacientů s prokázanou revmatoidní artritidou: Srovnání s radiografií a CT. American Journal of Roentgenology. http://www.ajronline.org/doi/abs/10.2214/AJR.14.14120
Původní verze tématu
Peter Torberntsson, MD
Nic ke zveřejnění
Dustin Anderson, MD
Nic ke zveřejnění
.