Všimněte si, že toto je mnohem častější u fanouškovských překladů mangy, oficiálně přeložené mangy často odstraňují honorifika a podobně.
Honorifika je slovo, které se dává na konec něčího jména, aby označilo jeho postavení, něco jako tituly doktor a pan. Zde najdete seznam honorifik a jejich použití v japonštině.
San- uctivé honorifikum, často používané mezi osobami přibližně stejného věku. Něco jako „pane“ nebo „slečno“.
Sama- uctivější verze oslovení San, často se používá vůči hostům nebo zákazníkům.
Kun- uctivé oslovení používané vůči mužům mladšího věku, i když to není pevné pravidlo. Učitelé mohou toto honorifikum používat při oslovování svých studentek.
Chan- zdrobnělé čestné oslovení, které se používá u toho, kdo vám připadá roztomilý. Obecně se tento přívlastek používá u dětí, dospívajících a méně často u prarodičů. Připojení „Chan“ ke jménu nadřízeného je často považováno za povýšené a nezdvořilé.
Senpai/Sempai a Kohai- Senpai se používá vůči starším kolegům, zatímco Kohai u mladších kolegů.
Další zvláštností japonského jazyka je, že se nejprve vyslovuje příjmení a teprve potom jméno. Například Amuro Ray, jak je znám v západním světě, by se v Japonsku jmenoval Ray Amuro.
.