Zabavené butanové kanystry a „směs koření“ – syntetické marihuany – příslušenství.
Pamatujete si, když vám bylo 15 let, nemohli jste si koupit trávu a v každé vinárně vás odmítli, protože váš „evropský řidičský průkaz“ vám nebránil znít jako sborista na horské dráze? Pokud jste byli oportunističtí, možná jste rodičům ukradli chlast. Pokud jste k němu měli přístup, možná jste si koupili nějaký poppers nebo chechtací plyn a nazvali jste to (tak trochu polovičatým, posraným) dnem.
V Dubaji je však přístup ke všem těmto věcem poněkud omezen, takže místo toho se ex-patnáctiletí se zálibou v dočasné změně chemického složení mozku vrhli na vdechování butanu z plechovek se zapalovačem, protože proč sakra ne? Možná vás to překvapí, ale dýchání škodlivých výparů vysoce hořlavé kapaliny není zrovna zdraví prospěšné. Pokud si nedáte pozor, může vám zmrazit plíce a v posledních letech na něj zemřelo nejméně šest teenagerů. Vzhledem k tomu, že přístup k jakýmkoli chemikáliím vyvolávajícím zábavu je venku značně omezený, předpokládám, že člověk bere, co může, ale vdechování butanu mi stále připadá jako ta nejhloupější věc, jakou si lze představit.
Abych se pokusil pochopit, proč lidé prostě nepočkají pár let, než si koupí chlast a nebudou vdechovat smrtící plyn, mluvil jsem se „Steph“ (dubajské úřady si na drogy moc nepotrpí, takže nechtěla sdělit své pravé jméno), která žila v Dubaji tři roky, než tam nechala rodiče a dvě sestry a vrátila se do Velké Británie. Jedna z kamarádek její sestry před několika lety zemřela poté, co se nadýchala butanu.
Vše, co bývalý teenager v Dubaji potřebuje pro skvělou noc.
VICE: Kdy jste se poprvé dozvěděla o celé té věci s foukáním butanu?
„Steph“: Poprvé jsem to viděla, když jsem byla v roce 2007 u kamarádky. Šel a sedl si do skříně v obchodě, udělal si butan a byl z toho potom úplně hotový. Myslím, že nejblíže by se to dalo přirovnat ke směšnému plynu nebo něčemu podobnému, ale ten vydrží déle. Člověk tam jen stojí, směje se a chichotá a je zmatený. Přestaneš vnímat hloubku a nakonec se hodně směješ na své ruce. Jenže na rozdíl od smíchového plynu vás to může okamžitě zabít, což není zrovna legrace. A není to ani nenápadné. Všichni na něm vypadají strašně podělaně – tak strašně podělaně, že se ti oči stočí do hlavy a vypadáš, že umřeš.“
Zní to jako zábava. Je to velké jen u bývalých dětí, které chodí do soukromé školy?“
Pokud vím, tak ano, protože místní děti si mohou sehnat pořádné drogy a projde jim v podstatě cokoli. Když je chytí, tak prostě zavolají strejdovi, který někoho zná, a pak už je všechno v pohodě. Myslím, že je to proto, že všechny tyhle děti z bývalých zemí, které si mohly snadno koupit drogy v Británii, přijedou do Dubaje a zjistí, že doslova nic neseženou. Takže nejsnáze seženou legální látku, kterou mohou zneužít. Určitě je to ale záležitost teenagerů. Kamarádovi mé sestry Antonovi – který zemřel na následky šňupání butanu – bylo šestnáct a rozhodně to vypadá jako něco, co přestanete dělat, když je vám osmnáct, protože kolem tohoto věku můžete chodit do klubů, pokud máte falešnou občanku a blond vlasy.
Anton Tahmasian, který zemřel v roce 2010 poté, co užil butan, aby se sjel.
Takže je to v podstatě něco jako poppers nebo balónky nebo nějaké legální omamné látky, které si můžeš koupit ve Velké Británii?
Jo, je to ekvivalent věcí, které se ve Velké Británii dělají, když je ti asi 14 až 16 let. Ale vypadá to samozřejmě mnohem podivněji. Nebyl jsem úplně neznalý drog, když jsem poprvé viděl svého kamaráda, jak to dělá, ale tohle mě prostě zmátlo. Je to jako, že tohle je kurva butan – butan se přece nešlukuje.
Pamatuju si, že jsi mi říkal o lidech, kteří se taky sjíždějí Lynxem?“
Jo, to taky dělá spousta lidí. Prostě si nastříkáš hromadu Lynxu do trička nebo do pytlíku nebo do čehokoli, čímž se nějak extrahuje butan z deodorantu, a pak to šňupeš.
Jak to řeší policie? Protože pokud to není nelegální, tak asi nemůžou nic dělat.
No, Antonova rodina odešla dost rychle po jeho smrti, protože nechtěla mít žádné následky. Ale jo, to spíš proto, že se u nich doma konal večírek, kde děti popíjely alkohol – za což by je zavřeli do vězení – než kvůli tomu butanu.
Takže opravdu se nedá sehnat nic jiného?
Taky jsem žil dva roky v Dubaji a za celou tu dobu jsem nemohl sehnat žádnou trávu, alkohol, koks ani nic jiného. A upřímně řečeno, ani to moc nechceš, protože tam jsou na tyhle věci přísní. Připomínám, že mou kamarádku chytili, jak kouří na pláži, a poslali ji na dva roky do vězení, ale nakonec si to odseděla v rodinném vězení, což znělo jako luxus. V cele měla televizi a znělo to, jako by v podstatě žila doma, aniž by musela platit nájem nebo kupovat jídlo.
Dubaj, protože na internetu kupodivu neexistují žádné fotky lidí, kteří by skutečně inhalovali butan.
Oh, tak to je v pořádku. Už se toho chytli majitelé obchodů? Přestal někdo prodávat butanové kanystry dětem?“
Ne, stále ho můžete dostat kdekoli a v jakémkoli věku. Většina mešit má vedle sebe malé obchůdky a tam se dá koupit cokoli. Po dosažení věku asi 12 let vás neidentifikují kvůli cigaretám, neidentifikují vás kvůli lepidlu a neidentifikují vás kvůli barvám, takže pochybuji, že budou někoho identifikovat kvůli tekutině do zapalovačů. Spousta míst také rozváží. Takže můžeš sedět doma, zavolat do obchodu a oni ti butan přivezou na kole.
Nikdy by mě nenapadlo, že v Dubaji můžeš mít rozvoz drog. Takže je to vždycky rekreační záležitost na večírcích a podobně, nebo se lidé nakonec stanou závislými a berou si to před školou a podobně?“
Jo, lidé se stávají závislými a dělají to pořád – před školou, o přestávkách, dokonce i vzadu ve třídě. Můžeš to dělat kdekoli, protože to prostě voní jako – no, víš, jak voní tekutina do zapalovačů. Nikdo nebude nic tušit a zápach zmizí téměř okamžitě.
Jak přesně to děláš? Jistě, čichat hadr vzadu ve třídě je docela zřejmé.
Ne, s těmi věcmi ve skutečných kanystrech se zapalovačem je to jiné. Víš, že nahoře je takový ten hrot, který strkáš do zapalovačů, abys je naplnil? Ten kousek si strčíš mezi dva přední zuby, nakloníš hlavu dopředu, takže máš bradu skoro na hrudi, a pak zatlačíš na lahvičku, aby se butan uvolnil a dopadl ti přes jazyk na horní část úst. Když to uděláš pod špatným úhlem, vletí ti přímo do krku a zmrznou ti plíce, což je způsob, jakým na to lidé umírají.
Nádoba na kanystr, kterou si strčíš mezi zuby, když chceš vdechnout smrtící plyn.
Zní to temně. Mluví se o tom hodně v tamních médiích?
Ne tak docela. Myslím, že je těžké o tom psát. Třeba v tom případě, kdy zemřel Anton, se všechny děti na večírku tak bály policie, že nakonec nikdo pořádně nevypovídal. Takže v policejních záznamech toho moc není a ani tam o tom nikdo nechce mluvit přímo s médii.
Jsou ještě nějaké další znepokojivé věci, které děti v Dubaji používají, aby se sjely?
Nic tak šokujícího jako vdechování butanu. Existuje věc zvaná „spice“, což je v podstatě syntetická tráva. Většinou se po ní lidi tak nějak chichotají a sjíždějí, ale už jsem viděl pár lidí, kteří se z ní řádně zbláznili. Jeden z mých kamarádů si ho vykouřil, pak zmizel a já ho nakonec našel na záchodě, jak křičí, že je tam pro něj všechno moc bílé. Pak jsme nasedli do taxíku a on zase začal řvát, že jedeme moc rychle, i když jsme jeli jen 20 km/h, a celkově se hrozně zhroutil.
Čas na párty.
No, problém s legálními drogami v Dubaji je, že se do nich míchá všechno. Kouří strašně drsný tabák a míchají ho s něčím, čemu říkají bylinné konopí, a se spoustou dalších divných věcí. Takže si myslím, že záleží jen na tom, jakou směs dostanete. Můj kamarád zřejmě dostal špatnou.
Očividně. Seru na to, že bych někdy v Dubaji bral nějaké legální drogy. Díky, Steph!
Sledujte Jamieho na Twitteru: @jamie_clifton
Dáváte přednost konvenčnějším drogám? Zkuste tyto:
Která droga je nejvíc cool?“
V Kolumbii jsem se naučil foukat
Sledujte – Krokodýlí slzy
.