Adukt (z latinského adductus, „přitahovaný k“, případně zkrácenina „produkt adice“) je produkt přímé adice dvou nebo více různých molekul, jehož výsledkem je jediný produkt reakce obsahující všechny atomy všech složek. Výsledný produkt je považován za samostatný molekulární druh. Příkladem může být adice disiřičitanu sodného na aldehyd za vzniku sulfonátu. Ten lze právě považovat za jediný produkt vzniklý přímou kombinací různých molekul, který obsahuje všechny atomy reagujících molekul.
Addukty často vznikají mezi Lewisovými kyselinami a Lewisovými zásadami. Dobrým příkladem je vznik aduktů mezi Lewisovou kyselinou boranem a atomem kyslíku v Lewisově zásadě tetrahydrofuranu (THF): BH3-O(CH2)4 nebo diethylether: BH3-O(CH3CH2)2. Mnoho Lewisových kyselin a Lewisových zásad reagujících v plynné fázi nebo v nevodných rozpouštědlech za vzniku aduktů bylo zkoumáno v modelu ECW. Trimethylbor, trimethylchlorid cínatý a bis(hexafluoroacetylacetonato)měď(II) jsou příklady Lewisových kyselin, které tvoří adukty vykazující sterické účinky. Například: trimethylcínchlorid při reakci s diethyletherem vykazuje sterické odpuzování mezi methylovými skupinami na Sn a ethylovými skupinami na kyslíku. Pokud je však Lewisovou bází tetrahydrofuran, sterické odpuzování se snižuje. Model ECW může poskytnout míru těchto sterických účinků.
-
.
molekula THF
-
molekula BH3
-
Lewisův adukt mezi BH3 a THF
Sloučeniny nebo směsi, které nemohou vytvořit adukt kvůli sterickým překážkám, se nazývají frustrované Lewisovy páry.
Adukty nemusí být nutně molekulární povahy. Dobrým příkladem z chemie pevných látek jsou adukty ethylenu nebo oxidu uhelnatého z CuAlCl4. Ten je pevnou látkou s rozšířenou mřížkovou strukturou. Při vzniku aduktu vzniká nová prodloužená fáze, do které jsou molekuly plynu inkorporovány (vloženy) jako ligandy atomů mědi ve struktuře. Tuto reakci lze také považovat za reakci mezi zásadou a Lewisovou kyselinou s atomem mědi v roli přijímajícího elektronu a pi elektrony molekuly plynu v roli donujícího elektronu
.